Patecni den byl jiz u snidane naplanovan do detailu. Bodem cislo jedna bylo prani naseho obleceni, bod dve rozlouceni Radky ve skolce, bod tri uklid po malovani v sirotcinci, bod ctyri vyzdoba a priprava party a bod pet HURA PARTY. Hned u prvniho bodu jsme se vsak zasekly. Po preprani asi 4 kousku obleceni nas na dvorku zaskocilo nesmele divne znele slovo: Hody (Muzu dale?). Chris privedl za nami cinskeho nam uz znameho mistra Monkey (Nchoo) v doprovodu jeho africkeho pritele Hevise. Uz z dalky se na nas usmival a dovezl 2 pytliky bonbonu pro deti. Bylo to od nej velmi mile. Zacala anglickosvahilska konverzace, coz nas zdrzelo od prani. Pote uz byl nejvyssi cas vyrazit do skolky. Jenze situace se opet zkomplikovala, jelikoz nas cinsky znamy nas stopl v puli cesty a dal se s nami opet do reci. Gabca v domneni, ze se jede on sam projet po okoli, prikyvla na jeho nabidku jet s nim. Po vete "Let´s go", nam doslo, ze uz z toho nemuzeme couvnout a na druhou stranu bychom si to preci nemohly nechat ani ujit. Chris ho zacal zabavovat a my jsme mezitim zabehly do skolky za detmi nafotit nejake fotky. Na otazku, zda se o nas Chris boji, nam Chris odpovedel: He is'nt lion but monkey. S klidnym srdcem jsme proto nasedly do jeho cerneho terenniho vozu a vydaly jsme se na cestu.Uz pri rozjezdu se Rade neco nezdalo, ale to jsme jeste netusily,co nas ceka. Pan Nchoo se zminoval, ze se pojedem podivat do masajske vesnice a proto jsme nabyly dojmu, ze to bude asi na stejnem miste jako jsme byly v nedeli se sestrou Epi. Cesta busi se stale zuzovala a pote co jsme minuli i onu masajskou vesnici, jsme poznaly, ze to bude vetsi divocina nez obvykle. Bylo to uz opravdu daleko, a tak jsme uznaly, ze nas asi chtel jenom provetrat. Gabca zasrandovala: To by byla prca, kdyby nam dosel benzin ... Pozdeji jsme dojeli do odlehle vesnicky, kde nas privital houf mistnich stamgastu. Mistr Monkey se nas zeptal co si dame k piti, zda sodu ci pivo. Ze slusnosti jsme odpovedely ze colu. Dostalo nas do kolen, kdyz jsme zjistili, ze pro sebe ma jedno pivko. Do posledni chvile jsme ale doufali, ze to bude pro Hevise. Kdyz si vsak zapalil cigarko a zacal pivko popijet jakoby se nechumelilo, Rada se ho zeptala, zda mysli vazne ze bude ridit s jednim Safarim v krvi. Na to on odpovedel s usmevem na tvari: "It is light beer, no heavy". Po pauzicce jsme opet nasedli do zapraseneho auta a pomalu jsme se zacali ubirat k domovu. Po ceste jsme vsak narazili na prvni zadrhel. V mirnem kopecku pred nami uvizl vuz s nakladem dreva zaprazeny za voly, ktery se snazili vytlacit 2 lide. V domneni, ze bude lepsi jim pomoci, mistr Monkey zastavil v puli kopce, aby jim nasi pomoc nabidl. Ale co se nahle stalo? Vuz s voly se znenadani rozjel a pokracoval v ceste, avsak nas vuz se uz nerozjel a bohuzel nesel ani nastartovat. Co ted? Akcne jsme zacali stopovat prvniho pikare, ktery se blizil na misto cinu. Pri predstave, ze pujdeme busi asi 4 hodiny cesty, a tudiz nestihneme pripravit party, nam bylo do place. Zato mistr Monkey byl s cigaretkou v puse totalne v pohodicce. Kdyz jsme vsak spatrily mistra Monkeyho pri startovani, bylo na case vymenit ridice. Rada usedla za volant, jelikoz vlastni Harley Davidson Sportster Iron a sla se poprat s Toyotou.Pobidli jsme mistni kolemjdouci, aby nam pomohli. Nasim ukolem bylo vytlacit auto na kopecek a pote spustit z kopce, aby motor naskocil. Za pomoci mistnich obyvatel s Radou v cele auta, se kara uvedla do provozu. Pote za volant usedl opet nas mistr Nchoo a rozparadil auto na plne obratky. Zacaly jsme spekulovat o tom, zda ma vubec ridicak, jelikoz spojka ani radici paka pro nej nic neznamenala. Nebral ohledy taktez na rady sveho navigatora Hevise a zaboril to rovnou do zahonu brambor mistni skoly v Utengule, kde motor opet naposled zaskytl. Pote se k nam priritila asi stovka cernych, cervenomodre odenych pidizviku se slovy: Wazungu, wazungu, kteri nam bez zavahani zacali pomahat tlacit auto ze zahonu. Rada se opet ujala kormidla se slovy: You never more. Po jejim druhem uspesnem nastartovani jiz mistra k rizeni nepustila. Avsak kdyz jsme prijeli na hlavni tridu v Utengule, co se nahle nestalo. Pri prejezdu pres retarder auto opet skytlo naposled, a tim se zvedla nalada i zostuzenemu mistru, ktery se zacal usmivat od ucha k uchu. Bez vahani jsme vyskocili z auta a jiz naposledy roztlacili Monkeyho karu. I presto, ze se citil asi potupen prijal nase pozvani na vecerni party. Do Mahanga jsme prijeli i presto vsechno vcas a party mohla zacit.
No comments:
Post a Comment